Požární odolnost dřevěných nosných konstrukcí
Dřevo patří ke klasickým stavebním materiálům. Známe jsou lidové stavby ze dřeva, které přetrvaly mnoho desítek let. Nejedná se jen o stavby lidové architektury nebo hospodářské usedlosti, ale především pozoruhodné díla kostelů, far, rozhleden, stadiónů apod.
Výrobci a dodavatelé dřevěných konstrukcí, střešních nástaveb a jiných těchto prvků jsou nuceni kromě požadavku na dostatečnou tuhost, řešit i problematiku týkající se požární bezpečnosti těchto mnohdy jedinečných konstrukcí.
Dřevěné prvky vystavené požáru a teplotě okolo 300°C vzplanou na povrchu a zpočátku silně hoří. Postupně se vytvoří zuhelnatělá vrstva, která má přibližně 6x lepší tepelněizolační vlastnosti než rostlé dřevo. Vnější povrch zuhelnatělé vrstvy má teplotu blízko teploty požáru. Hloubka zuhelnatění vychází návrhové rychlosti zuhelnatění daného materiálu a délky trvání požárního zatížení. Návrhová rychlost zuhelnatění (pohybuje se mezi 0,5 a 1,0 mm/min) je závislá zejména na hustotě dřeva či materiálu na jeho bázi a je uvedena tabelárně charakteristickou hodnotou ČSN EN 199-1-2.
Protipožární nátěry dřeva a nástřiky dřevěných konstrukcí
Masívní prvky dřevěných konstrukcí většinou bez problémů splní požadavky únosnosti při požadované požární odolnosti a i po skončení požáru si udržují určitou míru únosnosti. Problém nastává především u prvků subtilních, neboť jejich zbytkový průřez při požadované požární odolnosti je téměř nulový, a proto je potřeba tyto prvky chránit před účinky požáru několika způsoby.
Protipožární obklady
Jednou z možných variant navýšení doby požadované požární odolnosti prvku jsou protipožární obklady. Protipožární obklady jsou děleny na tvrdé deskové materiály (sádrokartón, sádro vláknité desky). Měkké i tvrdé desky jsou testovány podle souboru norem na třídu reakce na oheň. Při použití protipožárních obkladů lze dosáhnout všech požadavků požární odolnosti v rozsahu 15 až 180 minut.
Protipožární nátěry
Nejrozšířenějším typem protipožárních nátěrů jsou protipožární nátěry intumescentní, neboli zpevňující. Protipožární nátěry jsou založeny na principu expandace a karbonizace nátěru vystaveného působením vysokých teplot. Vzniká tak tepelně stabilní uhlikaté pěny (koksu), který díky své izolační schopnosti vytváří bariéru chránicí po určitou dobu podklad proti působení plamene a sálavého tepla. V průběhu tohoto procesu zvětšuje původní nátěr svůj objem až 50x, takže tlouštka vzniklé pěny dosáhne několika centimetrů. Díky této schopnosti je možné nanášet intumescentní nátěrové hmoty v tenkých vrstvách. Účinnost protipožárních nátěrů je však podstatně nižší než u protipožárních obkladů. Oddalují účinky požáru na vlastní dřevěnou konstrukci v řádu minut.
